Houska
Hrad Houska (něm. Hauska) není jen zajímavou architektonickou památkou, která je z vrchu Nedvězí vidět, ale je s ním je bezprostředně historicky spjata. První zmínka o Nedvězí je totiž součástí soupisu majetku panství Houska. Od té doby vlastnictví Nedvězí, Dražejova a Kluku jako jednoho majetkového celku patřilo podle různých historických okolností k Housce nebo panství Dubá (Bernštejn). Z vrchu Nedvězí je hrad - zámek vidět přibližně v poloviční vzdálenosti ve směru pohledu na Bezděz na levém úbočí kopce jako vystupující zub.
Hrad sám byl založen byl založen králem Přemyslem Otakarem II., ale ke královskému majetku patřil jen do doby Václava II., který zřejmě věnoval nebo prodal hrad Hynkovi z Dubé za jeho službu nejvyššího komorníka (později královský purkrabí v Domažlicích 1294 - 1295 a nejvyšší purkrabí pražský, jmenovaný před 1303). V písemných pramenech je hrad zmíněn teprve roku 1316 jako majetek Hynka z Dubé (asi syn stejnojmenného zakladatele nebo kupce), později nazývaného Hynek Berka z Housky. Seznam následujích majitelů je příliš dlouhý, abychom jej zde rozebírali podrobně - pro nás je důležité, že původní hrad byl postupně přestavován, hradní příkop byl zasypán, získal podobu renesančního zámku, který byl v 19. století opět přestavován, často i necitlivě.
Rekonstrukce hradu pro dobu kolem roku 1500.
Houska byla postavena na strmém skalnatém srázu ve velmi výhodné poloze. K jihu vystupoval vyšší, úzký skalnatý sloup pro stavbu vnitřního hradu; i před hradí čnělo původně na strmé skále. Výškové rozdíly a příkopy byly zarovnány při bourání hradu. V pramenech zmiňovaný poplužní dvůr stával ještě před předhradím. Skála, na níž hrad stojí, měla při založení bizarní tvar. Nepochybně byla rozervána trhlinami, které byly využity jako příkopy. Před rovnou plošinou nad prudkým srázem se tyčil mohutný skalnatý sloup do výše 12 metrů, z něhož "vyrostla" velká věž. Dodnes prostupuje až do 2. patra, kde je z něj vytesán pilíř v místnosti nad bránou. Na rekonstrukci je zakreslena ještě druhá věž, nepochybně hranolová, průchozí. Chránila bránu do předhradí a stála v místě dnešního vstupu. Ačkoli se o ní nikde nehovoří, je zcela zřetelná na nástěnné malbě, jež zdobí "zelenou světnici". Je zajímavé, že na malbě nejsou ani nejmenší stopy po hradbách a opevnění. Zdá se, že v době, kdy nástěnná malba vznikala, byly právě staré hradby odstraněny a nové ještě nebyly zbudovány. Malíř tedy ponechal vzezření hradu-zámku, jaké skutečně bylo. Severní nároží bylo opatřeno vystouplým arkýřem, neboť v tuto stranu "nedohlédla" velká věž. (1)
Dnešní prostorová dispozice Housky pro srovnání s původní na modelu.
Houska - rytina J. Richtera podle kresby F. A. Hebera 1843.
Friedrich Bernau: Daubaer und Wegstaedtler Bezirk, 1888, Česká Lípa, str. 217
Tato pohlednice z meziválečné doby je zajímavá především tím, že vpravo dole je vidě, jak se na Kokořínsku pěstoval chmel na tyčích (více o pěstování chmele v článku o lidové architektuře)
Více informací o Housce najdete na: https://www.hradhouska.cz/, https://cs.wikipedia.org/wiki/Houska_%28hrad%29
- Hrad-zámek jižně od Doks, Nakladatelství Miroslav Bittner – PUTUJME, Hukvaldy - Dobrá, 2012 (obrázek i text)
- https://www.vistamodel.cz/hrad-Houska-1-1000-d4.htm
- https://www.hrady-zriceniny.cz/s_houska.htm
- https://www.nedoweska.org/, Friedrich Bernau: Daubaer und Wegstaedtler Bezirk, 1888, Česká Lípa, str. 217
- https://deutschboehmen.de/index.php?title=Hauska