Nedvězí - etymologie názvu (2)

Nedvězí (Nedoweska) - název

Původ pomístního názvu Nedvězí nám může přiblížit urývek z knihy NEDVĚZÍ, jejímž autorem je Doc. MUDr. Přemysl Paichl, CSc:

"Naši jazykozpytci, zejména Profous, nás přesvědčují, že název Nedvězí voní a chutná, a to nejen nám, ale zejména odjakživa medvědům. Podle jejich mínění jsou názvy všech vsí Nedvězí odvozeny od slova med. Této libé hmoty muselo být v Čechách dostatek. S medem by pak mohl souviset i název jedlíka medu, medujeda, medvěda a jiných jeho slovních tvarů, jako je přídavné jméno medvědí. Jestliže původ Nedvězí vychází z všeslovanského MED, pak slovo med je pochopitelně ještě starší, nejspíše z indoevropského resp. staroindického MADHU. Viz též z tohoto slovního kmene pocházející staroněmecké METU, řecké MELI, latinské MEL.

Medvěd by se pak mohl vysvětlit jako složenina staroslovanského slova med a ěd = jísti, tedy dohromady pojídač medu. Od medu jsou však odvozena i jiná „sladká“ slova, jako je např. medník = jako součást květu, medovatka = cukerná šťáva na listech, které mají medonosné rostliny nektarodárné nebo pylodárné, např. některé ovocné stromy, líska, lípa, jíva, řepka, jeteloviny, svazenka, meduňka, medovník meduňkolistý, dobronika - bylina z čeledi pyskatých = melisa“, medovnice = rody mšic. Patří sem však i jiná kde bychom to ani nečekali, jako např. metyl. Ve všech slovech bylo původně na začátku ME-.

Není přesně určeno, kdy se tyto složeniny změnily už na zápor NE-. (v indoevropském tvaru). Jazykozpytci to vysvětlují stejně jako u jiných názvů „tabu“. Je to tedy častá, byť dávná změna slov pro předměty nebo objekty, které jsou výrazem strachu před jejich správným jmenováním, vyslovováním. Tímto vznikl zápor „ne“ ve formě posvátného slova. Jeho obdobou je i nedvěd. Proto také mnohé vsi mají jméno Nedvězí místo Medvězí. Může znamenat medvědí sídlo, pelech, les, vrch, horu, místo, nakonec i ves v oblasti hojné na medvědy.

Proto najdeme u nás několik míst, pojmenovaných jako Nedvězí (Medvězí, Nedvěz, Nedvězák). Nedvězí najdeme pochopitelně v historii i pod názvy Nedwiez, Nedwyes, Nedwies, Nedwěz, Medwez, Nedwězí, Nedwězj, Nedwiez, Nedwězy… Vedle toho najdeme i etymologicky podobné názvy, jako je např. Medvídkov, Nedvídkov, Medonosy, Medná, Medný, Medvědice, Medvědíč …

V Českém ráji mohl tento název sídliska vzniknout tím spíše, protože zde vznikaly v pískovcových pilířích mnohé jeskyně už ve čtvrtohorách, v nichž žili jeskynní medvědi (Ursus spelaeus). Tyto medvědy lovili předvěcí lovci, protože těchto zvířat bylo zejména v Českém ráji mnoho. Zprvu jistě více než lovců samých. Proč však bylo Nedvězí pojmenováno na přelomu 13. a 14. století, kdy už jeskynní medvědi dávno vyhynuli a kolem tohoto místa žádné jeskyně nebyly a nejsou? Zřejmě tehdejší obyvatelé se stejně báli medvěda hnědého (Ursus arctos). Byla to sice šelma o třetinu menší, ale naháněla srovnatelnou hrůzu jako medvěd čtvrtohorní. ...

Medvězí - Nedvězí by pak mělo asi svůj jednotný původ všude, ne jen v Českém ráji. Bylo by to přídavné jméno, resp přívlastek, (atribut), větný člen rozvíjející podstatné jméno a blíže jej významově určující. Platilo by to i pro Nedvězí u Poličky resp. v okolí Rynarce u Pelhřimova, v bývalém dominiu v Opočně, u Říčan – dnes jako součást Prahy 10, při Neveklovu, u Dubé u Č. Lípy, u Rabyně u Benešova, u Kounova u Rychnova n. Kněžnou a jinde. Mnoho obcí Nedvězí nedělá potíže ani tak nám, jako Němcům. Za války se totiž podle vyprávění nedvězského akademického malíře Komárka objevilo v Nedvězí u Semil několik ozbrojených členů wehrmachtu, kteří tu hledali německá kasárna, protože si to spletli s Nedvězím při říčanském potůčku.

Neodborník v etymologii by mohl nabízet i jiné vysvětlení bez oné krkolomné transformace M za N. Nejde ani tak o ono NE. V latině najdeme dokonce i kladný i záporný význam slova NE ( viz částice ujišťovací i popírací, podobně jako v latinském slově nedum).

Kdo zaručí, že původ slova medvěd souvisí s oním ĚD = jísti. A naopak kdo vyloučí, že by nemohlo Nedvězí souviset se spřežkou NE a VĚDA ? V češtině onu „vědu“najdeme skoro na každém kroku, i ve slovech zvěd, zvěst, návěst, pověděti, pověst, věstiti, vědma, svědomí a jinde.

Slovo VEDA je prastaré ve smyslu jakéhokoli vědění, jak dokazují nejstarší slova indické vzdělanosti v meziříčí Gangu a Jamuny, zejména užívané v nejstarších tradovaných svatých textech s názvem „Védy“ z dob kolem r. 1500 př. n.l., později sepsaných kněžími- brahmány (např. Rigvéda, Atharva véda, Ajúrvéda ). Původní bojovní Ariové (Arijci) hovořili už tehdy jazykem skupiny indoevropských jazyků, z něhož se např. vyvinul i sanskrt. S tímto slovem véda pak setkáme v nesčetných jazycích, viz např. nejen všeslovanské i naše VĚDA, anglické WISDOM, řecké OIDA, indický titul lékaře VAIDA a mnoho jiných.

Je stejně divné, že se jen jedenkrát setkáváme u nás s názvem vesnice připomínající ne med, ale lesního včelaře – brtníka, který se už od pradávna zabýval chovem včel v dutinách stromů, což bylo typické pro slovanské včelařství. Komolení názvu medvěda z důvodu strachu  a „tabu“ jsem nenašel ani v nejrozšířenějších cizích jazycích."

  • Nedvězí, Dubá 
  • Nedvězí, okres Svitavy u Poličky
  • Nedvězí, Kounov, okres Rychnov n/K
  • Nedvězí, část Olomouce
  • Nedvězí u Říčan
  • Nedvězí u Neveklova, Rabyně, Slapy, okr. Benešov
  • Nedvězí u Semil, část obce Slaná
  • Nedvězí u Zábřehu n/M
  • Nedvězí – Rynárec, okr. Pelhřimov

Staženo 8/1/2015 z http://www.paichl.cz/paichl/knihy/Nedvezi.htm