Dražejov - Nedvězí - Kluk

Následují text je převzat z oficiálních webových stránek města Dubá (www.mestoduba.cz):

Dražejov u Dubé (Draschen), Nedvězí (Nedoweska) a Kluk (Kluk)

Katastrální území s názvem Dražejov u Dubé leží v jižní části správního území města Dubá. Celé spadá do CHKO Kokořínsko, některé jeho části jsou zařazeny do I. a II. zóny ochrany přírody. Pramenný důl, kterým prochází cesta, odbočující ze silnice na křižovatce v Rozprechticích, je součástí přírodní rezervace Mokřady Horní Liběchovky. Pro vodní živočichy zde byla uměle vytvořena soustava tůní. Na Nedvězí u domu čp. 24 se nachází chráněný památný strom – lípa malolistá.

Katastrální území Dražejov u Dubé má zvláštní tvar, úzkým jazykem zabíhá až do Rozprechtic, kde zahrnuje nejen empírový pavilon na křižovatce, ale i plochu parkoviště u Rozprechtického rybníka, kde stávala roubená usedlost, zbořená při přeložce silnice. Právě tak se katastrální území Dubá zakusuje do katastru Dražejova. Donedávna byl první dům osady Dražejov po pravé straně součástí Dubé, ale pro usnadnění administrativy byla hranice katastrálních území posunuta.

Dražejov, připomínaný již v roce 1402, proslul pěstováním jemných odrůd chmele a ovocnářstvím. Chov dobytka byl omezen nedostatkem vody, o čemž se přesvědčilo i JZD Dražejov, když se mu nedařila plánovaná živočišná výroba. Nejcennější stavbou Dražejova je kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1767, upravená 1835 po velkém požáru, který o tři roky dříve zničil většinu původních domů.

Problémy s vodou byly kdysi řešeny složitým vodovodním systémem, který pomocí trkače vedl vodu z Pramenného dolu do nádrže vodárny, přepad z vodárny napájel rybník vedle kaple. Nyní je voda zajištěny z vrtu.

Dražejov spolu s osadou Heřmánky (Hirschmantel), která po II.světové válce zanikla, měl v roce 1869 32 domů, v roce 1931 počet klesl na 27, roku 1950 to bylo už jen 21 a v roce 2001 pouze 19 domů. Osadu Heřmánky tvořily tři usedlosti, stojící na dohled od sebe na planině nad Pramenným dolem, zbořeny byly v 60. letech 20. století. Místu se nyní říká U Trojek.

Trvale žijících obyvatel bylo v Dražejově a Heřmánkách v roce 1869 celkem 182. Při sčítání v roce 1931 měl Dražejov 94 obyvatel, z toho byl 1 Čech, v Heřmánkách v tu dobu bydlelo 15 lidí. V roce 1950 po výměně obyvatelstva žilo v Dražejově a v Heřmánkách celkem 53 osob. V roce 2001 měl Dražejov už jen 6 trvale bydlících obyvatel.

Další osadou dražejovského katastrálního území je Nedvězí. I jeho historii dokládá zmínka v dědické listině z roku 1402, náleželo k houseckému panství. Přístupová komunikace od Dražejova se místy zařezává do skalního masívu, vpravo můžeme vidět zajímavý přírodní výtvor – skalní okno.

Nedvězí má oproti Dražejovu výhodu vlastního zdroje vody, většina osady je zásobena z veřejného pramene, dva domy mají zdroj vlastní. Památkově cenné jsou roubené stavby a celé areály usedlostí, například čp. 12. Největším lákadlem je panoramatický rozhled z vrcholu kopce Nedvězí ve výšce 456 m. Kopec i jeho vrchol jsou soukromým majetkem. Louky na západní straně přetíná hranice s katastrálním územím Osinalice, které již spadá do Středočeského kraje.

V roce 1869 stálo na Nedvězí 24 domů, v roce 1931 již jen 18 a o 19 let později 15, ale v roce 2001 se počet domů o 2 zvýšil. V přehledu počtu obyvatelstva se odrážejí dramatické události 20. století. Nejvíce obyvatel mělo Nedvězí v roce 1880, a to 136, v roce 1931 to bylo 84 lidí německé národnosti. Po odsunu a novém osídlení je zde v roce 1950 trvale hlášeno 34 osob a o 30 let později již nikdo, domy jsou využívány jen rekreačně. Teprve v roce 2001 je opět na Nedvězí trvale přihlášeno 9 obyvatel.

Podobný osud má i osada Kluk, kterou tvoří několik původních samot a řada rekreačních chat po pravé straně přístupové komunikace od mšenské silnice. Cesta tvoří hranici mezi katastrálním územím Dražejov u Dubé a Střezivojice. Studna, zdroj vody pro rekreační domky, leží v katastru Střezivojic. Chaty se před časem měly stavět i na místě velkého, dnes pobořeného, statku naproti Beškovu. Pozemek statku byl rozparcelován, ale Správa CHKO Kokořínsko naštěstí stavbě chat zabránila.

Kluk ještě ani v roce 1957 nebyl elektrifikován, posléze  byl administrativně jako osada zrušen a obnoven byl až roku 1987. Nejvíce domů měla osada Kluk v roce 1900, a to 18, pak již jejich počet klesal. V roce 1931 to bylo 12 domů, v roce 1950 11 a v roce 2001 jen 6, chaty nejsou započítány. Počet obyvatel byl nejvyšší v roce 1869, v té době žilo v Kluku 105 lidí, v roce 1931 to bylo 62 obyvatel, z toho 3 Češi. Po odsunu a dosídlení bylo v Kluku trvale hlášeno 27 osob. Od roku 1961 již nikdo, domy využívali jen rekreanti.

Do konce II. světové války sídlil správní úřad obce v čp. 2, po roce 1945 spravoval Dražejov MNV – místní národní výbor, jehož úřadovnou bylo vždy bydliště předsedy. Spadalo pod něj i Nedvězí a Kluk. V Dražejově se také vytvořilo JZD - jednotné zemědělské družstvo, ale polnosti obhospodařovali i soukromí zemědělci, kteří museli plnit povinné dodávky. V JZD v roce 1958 pracovalo celkem 12 lidí, 6 mužů a 6 žen, jednotlivě hospodařících zemědělců bylo započteno 14, 7 mužů a 7 žen.

MNV se snažil organizovat chod JZD i kulturní život v obci. V roce 1953 byla obecní knihovna rozšířena na 400 svazků. V únoru 1954 zřídila Jednota na Dražejově prodejnu, jejíž provoz ale provázely stížnosti na špatné zásobování a nedodržování prodejní doby, až byla v roce 1957 zrušena. 25.7.1954 byla uspořádána hledací akce mandelinky, zúčastnilo se jí 21 občanů a nalezeno bylo 280 larev a 2 brouci. V roce 1954 také zakoupil MNV obecní televizor z výnosu brigád a sběru železa a občané se scházeli k společnému sledování ve třídě obecné školy. Občas zajíždělo do obce i pojízdné kino, o přípravu kulturních programů se pokoušely i školní děti. V roce 1955 navštěvovalo dražejovskou školu, která sídlila v čp 27, 14 žáků, po roce 1957 byla pro malý počet dětí uzavřena.

Skalní blok, na kterém stojí většina zástavby Dražejova, je protkán přírodními i uměle vytvořenými dutinami a otvory. V posledních letech se na něm projevily vlivy eroze. Problematický je odtok dešťové vody a automobilový provoz po úzké slepé komunikaci mezi domy.

V 90. letech 20. století chtěl podnik Lesy ČR svážet vytěžené dřevo přes osadu Nedvězí po úzké cestě na skalním podloží, která je částečně i podsklepená, hrozilo i poškození přilehlých roubených domů. Naštěstí byla posléze dojednána jiná trasa.

Markéta Myšková