Bezděz

Hrad Bezděz je jedním z nejvýznamnějších míst v okolí a také nejvýraznějším orientačním bodem na panoramatu, který je možno z vrcholu Nedvězí spatřit. Bezděz na první pohled upoutá tím, že je vidět jako dvojhora (Malý a Velký Bezděz) a že velmi dobře lze i na dálku rozeznat hrad samotný.

O hradu je toho napsáno tolik, navíc informace jsou všeobecně dostupné, takže nemá smysl zde podávat nějaký podrobný historický rozbor. Snad jen to, že nejstarší zmínka o Bezdězu souvisí s kolonizačním úsilím českého krále  Přemysla Otakara II., z jehož podnětu vznikl v 2. polovině 13. století velký počet nových vesnic a také tři města – Bezděz, Doksy a Kuřívody. Hrad samotný byl panovníkem určen jako správní centrum rozsáhlého královského panství a k jeho ochraně, i k ochraně významné obchodní cesty vedoucí do Mělníka okolo Bezdězu dále do Žitavy. Výstavba hradu proběhla mezi léty 1265 – 1278. Stavba byla provedena s nesmírnou precizností ve stylu rané gotiky. Byl zde vězněn pozdější král Václav II. se svou matkou Kunhutou (od ledna 1279, Kunhutě se v dubnu podařilo z hradu odjet do Prahy, Václav II. byl odvezen do Žitavy, kde v zajetí strávil další 4 roky). Později se na Bezděz několikrát vrátil, a pak ho zastavil pánům z Dubé, protože potřeboval peníze.

Pohled na hrad Bezděz z Housky, který je přibližně stejný jako z vrcholu Nedvězí (vlevo Malý Bezděz, vpravo Velký).

Do roku 1588 se v historii hradu střídala období, kdy byl přímo pod královskou korunou a období, kdy byl v zástavě mocných šlechtických rodů. Od pánů z Dubé jej vykoupil až král Karel IV., který zde pobýval v letech 1351, 1352, 1357 a 1367. Karlův syn Václav IV. hrad dal opět do zástavy. Dalšími vlastníky byli markrabě Prokop, Havel ze Zvířetic, Jan z Michalovic a mnozí další. V roce 1621 po bitvě na Bílé hoře byl hrad dobyt a vypálen.

Po roce 1624 ho získal Albrecht z Valdštejna, který povolal mnichy řádu sv. Augustina. V době pozvolného budování kláštera hrad dobyli roku 1642 Švédové. Od roku 1662 do roku 1785 zde pak byl klášter řádu montserratských benediktinů, fungující také jako významné mariánské poutní místo. Roku 1666 byla do hradní kaple přenesena jedna ze tří kopií černé Panny Marie Montserratské. V roce 1778 byl hrad dobyt pruským vojskem a konec kláštera jeho zánik způsobil svým nařízením Josef II. Po zrušení kláštera byl hrad opuštěn, mniši vybavení rozdali po okolních kostelích nebo je odvezli na své opatství do Emauz v Praze.

Do roku 1932 byl hrad v majetku Valdštejnů, následně se dostává za symbolickou částku do Klubu československých turistů. Roku 1953 byl hrad předán státní památkové péči. Od 60. let byl ve správě Okresního národního výboru v České Lípě, na jehož náklady byly na hradě prováděny záchranné a konzervační práce. Byla zde mimo jiné provedena oprava hradní kaple, výměna střešní krytiny královského paláce, konzervace a opětovné zpřístupnění velké věže a obnova purkrabského paláce.

Kolorovaná kresba K. H. Máchy z roku 1832.

Více informací najdete na: https://www.hrad-bezdez.eu/; https://cs.wikipedia.org/wiki/Bezděz_(hrad);