Dubá a Nedamov

Dubá u České Lípy (něm. Dauba) je historické městečko, které pro místní okolí představuje od nepaměti přirozené spádové centrum. Z vrchu Nedvězí na pohled zaujme především vysokou přečnívající věží barokního kostela, radnice i zřetelnou kresbou ulic.

Pohled na Dubou z meziválečné pohlednice z přibližného směru jako z Nedvězí zřejmě z planiny mezi Deštnou a Dubou. V pozadí je Starý Bernštejn.

První písemná zmínka o Dubé pochází z roku 1253 z listiny, ve které Václav I. přiřknul nově založenému řádu křížovníků s červenou hvězdou. Dubský statek byl pro řád příliš odlehlý a proto jej po roce 1257 prodal rodu Ronovců, jejichž nejvýznamnější větev držela téměř čtyři století (z nejznámějších to byl například nejvyšší pražský purkrabí Hynek Berka z Dubé, † 1348). Rodovým sídlem byl starý hrad ve stráni nad nynějším městem, který byl zřejmě spíše asi běžnou tvrzí a tak byl pro svou zranitelnost a jako málo reprezentativní nahrazen vlastnictvím hradu Houska a nově vybudovaným hradem Starý Bernštejn. Jak šel čas, i tyto hrady ztratily pro místní panstvo své kouzlo a nad Dubou byl postaven nový zámek - Nový Bernštejn.

Dubá si po celá staletí žila svým poklidným provinčním tempem, z kterého nebyla vytržena ani průmyslovou revolucí v 19. století, a tak si v podstatě žije dodnes se všemi výhodami i zápory, které z toho plynou. Dnes je městečko střediskem turistického ruchu, především letního, které je podpořeno blízkou rekreační oblastí Kokořínska stejně jako příjemným koupáním v nedamovském rybníce, který se postupně stal součástí rozrůstající se obce.

V Dubé je zajímavá technická památka, která připomíná dnes již zaniklou tradici výroby chmele, tzv. dubského zeleňáku a kterou skutečně stojí za to navštívit. Na jižním okraji města byla postavena kolem roku 1877 unikátní sušárna chmele s dvěma sušícími věžemi, která je dnes po různých způsobech, kterými byla později využívána, alespoň stavebně konzervována. Tato sušárna je zajímavá svou konstrukcí válcovitých věží, z nichž se zachovala v původním stavu dodnes jen jedna, protože ostatní sušárny v regionu měly konstrukci úplně jinou.

 Sušárna chmele na kraji Dubé  s dvěma věžemi, z nichž jedna je v původní podobě.

Nedamov je malá osada, která byla původně samostatná, ale dnes se stala nedílnou součástí města Dubé. Významná byla kdysi tím, že pod výpustí rybníka stál velký mlýn zvaný Černý mlýn, který zde stojí dodnes, ale slouží už jako rekreační objekt - hotel. U nedamovského Černého rybníka je chatová oblast, které dominuje krásný, funkční a pečlivě udržovaný autokemp s koupáním v rybníce. Součástí kempu je i malé přírodní letní kino, kde se v létě nejen promítá, ale v druhém týdnu v srpnu od pátku do sobotního večera se zde pořádají Mezinárodní jazzové dny pod záštitou města Dubá a Evy Pilarové. Pořadatelům festivalu se obvykle vždy podaří získat účast našich velkých regionálních bigbandů, ale i menších zahraničních jazzových uskupení.

Černý mlýn v Nedamově patří ke stavbám nejstarším – první zmínka o něm je již z roku r. 1551, kdy je jmenován Šimon z Černého mlýna u Dubé. Mlýn se objevuje na císařských katastrálních mapách z let 1820-1843. Kromě toku Liběchovky (Dubský potok) byl zdrojem pro pohon jeho téměř pětimetrového kola rovněž Černý rybník.

Koupaliště a kemp u Černého rybníka v Nedamově - klid a pohoda i s návštěvníky (zrovna dnes je na koupání zima).

Na Mezinárodních jazzových dnech Dubá - Nedamov vždy v sobotu večer tradičně vystupuje Eva Pilarová, u kontrabasu Vít Fiala (2014).

Atmosféra v hledišti je vždycky vynikající (2014).

Jazzoví pardálové - Vít Fiala (kontrabas), Bob Zajíček (trubka) a další na prámu uprostřed Černého rybníka v pozdním sobotním odpoledni.

 

Více informací o Dubé získáte na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Dubá; http://www.mestoduba.cz/

Více informací o dalších obcích a institucích najdete na: http://www.mestoduba.cz/ruzne-odkazy/

Nedamov: http://www.autokemp-duba-nedamov.cz/; http://vencovypindy.blogspot.cz/2009_08_01_archive.html

Foto sušárny chmele a z jazzového festivalu je z http://www.autokemp-duba-nedamov.cz/m/ a http://fabriky.cz/2010_susarna_chmele_duba/index.htm